4. třída vybojovala na vrcholu sezóny stříbro! Klobouk dolů, říká trenér Nedvěd

4. ročník turnaje 4. tříd O Putovní pohár Prahy 6 je za námi. Hvězda v turnaji obhajovala bronz a mužstvo ročníku 2008 mělo ambice tento skvělý výsledek, i přes tradičně velice silnou konkurenci, letos minimálně vyrovnat.

Sobotní skupinové boje začala Hvězda remízou 5:5 s Piráty Chomutov. Díky následným vítězstvím 3:2 nad Olomoucí a 6:0 nad německým Weidenem si hvězďáci zajistili první příčku ve skupině a postup do nedělního semifinále. V něm se utkali se Zlínem a duel nabídl velké drama, které musely rozhodnout až samostatné nájezdy. V nich uspěli domácí hráči (3:2 po s. n.), kteří se tak mohli radovat z postupu do finále a jisté medaile. Jejich soupeřem v boji o zlato se stal Liberec, který v semifinále též 3:2 po nájezdech porazil Olomouc. Nájezdy byly k vidění i v nesmírně vyrovnaném finálovém klání a rozhodly o tom, že po výhře 6:5 po s. n. míří Putovní pohár Prahy 6 do Liberce, domácí Hvězda má stříbro a bronz patří Olomouckým. 

Turnaj zhodnotil trenér 4. třídy Lukáš Nedvěd.

Jak jste se připravovali na domácí turnaj O Putovní pohár Prahy 6?

Na turnaj jsme se připravovali dlouho, byl to vrchol sezóny. Hráči na něj byli natěšení a šli do toho s tím, že v něm chtějí nechat všechno a uspět. V sezóně jsme sehráli spoustu zápasů proti mužstvům jako Liberec, Hradec Králové nebo Sparta, takže na silnou konkurenci extraligových týmů jsme byli dobře připraveni.

Jak se vám líbila úroveň turnaje?

Mezi soupeři byly vedle německého Weidenu samé zvučné a zároveň silné týmy, což je super. Hrálo se na sto procent, většina zápasů byla vyrovnaných. Minimálně čtyři mužstva mohla turnaj vyhrát a mám radost, že náš tým patřil v této konkurenci mezi ty nejsilnější. Panovala tu super atmosféra a všechno bylo perfektně připravené. Musím poděkovat za skvělou organizaci rodičům, kteří se na přípravě turnaje podíleli.

Co říkáte na výkony Hvězdy v turnaji?

Na hráčích byla vidět obrovská motivace, na ledě nechali všechno. Jejich výkony se zlepšovaly i v rámci turnaje, hráli jako tým. Dokázali, že udělali ohromný pokrok a den ode dne se zlepšují. Pozitivní také je, že jsme v týmu měli kromě hráčů ročníku 2008 také čtyři mladší hráče, z čehož byl jeden dokonce z ročníku 2010.

Jak hodnotíte dramatické finále s Libercem?

Pro většinu hráčů to byl největší zápas, který dosud hráli. V úvodu zápasu jsme dostali první dva góly, což je vždycky těžké. Ukázala se ale velká síla našeho mužstva a podařilo se nám jít do vedení 5:3. V závěrečných minutách ale zapracovala nervozita v kombinaci s únavou a Liberec těsně před koncem srovnal na 5:5. Následné nájezdy jsou vždycky vabank. Jet nájezdy ve finále v tomhle věku a v takové atmosféře muselo být pro hráče psychicky dost náročné. Přestože nakonec na zlato náš tým nedosáhl, klobouk dolů před ním.

Jaké pocity nyní převládají ze zisku stříbrných medailí?

Je těžké takhle prohrát finále, mrzí nás to všechny. Kluci to nesou těžce, mnozí brečeli. Jsou to sice negativní emoce, ale na druhou stranu je super, že v nich hokej ty emoce vyvolává. K hokeji a sportu obecně to patří, příště třeba budeme šťastnější my. S větším časovým odstupem si určitě ale všichni uvědomíme, že stříbrná medaile z takhle silně obsazeného turnaje je skvělým úspěchem.

Jak velký pokrok zvládl udělat tým během celé sezóny?

Hráči se zlepšovali po celou sezónu a udělali pokrok v bruslení i všech dalších hokejových dovednostech. Nejvíc si ale cením jejich chuti hrát a makat naplno. Díky tomu se totiž mnohem rychleji posouvají výkonnostně.