Šéftrenér Josef Reigl o dorostu, Norsku, odlišném přístupu k hokeji i hvězďácké vizi

Josef Reigl působil na Hvězdě již mezi lety 2004 a 2010. Předchozích osm sezón strávil trénováním mládeže v norském Lillehammeru. Letos v létě se tento osmatřicetiletý trenér - držitel nejvyšší "A" licence - na Hvězdu vrátil, aby zde mohl zastávat pozici šéftrenéra, sekretáře a hlavního trenéra dorostu a 6. třídy. „Jsem rád, že jsem měl tu možnost se na Hvězdu vrátit,“ říká. O trénování v Norsku, na Hvězdě i o své vizi a ambicích pohovořil Josef Reigl pro klubový web.

O trénování 6. třídy

Mezi šesťáky je hodně šikovných kluků i dříčů. Jako tým se ale teprve učí fungovat. V mladších kategoriích obecně je to hodně postavené na šikovných jedincích, ale ve výsledku přitom hraje hokej celý tým. Důležité je, aby byli všichni zapojeni, hráči se stmelili a fungovali jako tým.

O trénování dorostu

Práce s kluky je příjemná, začínají přenášet věci z tréninků do zápasů a jsou na dobré cestě. U trénování dorostenců se už může dělat více hokejových věcí, je to kombinační a začíná se i s nějakou taktikou. Je pak fajn sledovat, že hráči mají ze hry radost a uvědomují si, že věci, které se jim snažíme vštípit, fungují. 

O ostrém začátku sezóny dorostu

Říkám klukům, že je to vlastně takový playoffový systém. Není už prostor, aby se někdo ukazoval, na to měli čas v přípravných zápasech. Trenéři musí využívat ty, kteří na ledě nechají všechno. Každý zápas je důležitý - potřebujeme ho vyhrát a získat body. Pro kluky je to motivující, protože neexistuje zápas, který by mohli odklouzat a vykašlat se na něj. Odměnou pak pro ně může být, že budou hrát dobrý hokej s kvalitními soupeři v nadstavbě o extraligu.

O norském hokejovém systému

V Norsku je hráčů, kteří hrají hokej, mnohem méně než u nás. Má to ale výhodu v tom, že ti nejšikovnější dostávají prostor hrát ve dvou nebo třech kategoriích najednou a mohou tak rozvíjet svůj talent pod větším tlakem a se staršími hráči. Líbí se mi, jak tam jsou nastavené akademie extraligových klubů. Dorostenci a junioři společně chodí do školy, ráno mají trénink na ledě a na suchu, pak školu a poté zase trénink. Nezanedbávají tak ani školu, ani hokej. Tenhle systém je výborný pro rozvoj kluků. Na druhou stranu mládež tam trénují hlavně tátové a dobrovolníci, u každé kategorie bývá jen jeden trenér. V tomhle máme ohromnou výhodu, že u každé třídy jsou tři nebo čtyři trenéři a servis je tak pro hráče naprosto perfektní.

O českém a norském přístupu k mládežnickému hokeji

V Čechách je větší soutěživost, důraz na výsledky i tlak na zařazení dítěte do první nebo druhé lajny. V Norsku tohle člověk řešit vůbec nemusí, každý hráč tam hraje úplně stejně, lajny se točí pořád dokola a pokud by někdo hrál v mládeži na výsledky, tak o tom podají zprávu na svaz. Dost českých hráčů se začíná příliš brzy soustředit pouze na hokej místo toho, aby nadále rozvíjeli všechny svoje dovednosti. Rodiče tady v Česku chtějí, aby hráč uměl perfektně bruslit, ale přitom se neumí protáhnout, plavat a kopnout do míče, což se ve výsledku sečte negativně. Je dobré na začátku hokeje ubrat plyn a mít ten záběr dovedností větší.

O porovnání Hvězdy před odchodem do Norska a nyní

Změnilo se tu spoustu, zejména pozitivních, věcí. Výrazně se zvýšil komfort pro hráče, zázemí je na mnohem vyšší úrovni. Všechny týmy mají svoje šatny, došlo k výměně mantinelů, tribun, je tu nová posilovna, rozcvičovna, zrekonstruované hráčské a trenérské šatny i metro (úsměv). Hokejově si Hvězda pořád drží úroveň kvalitního klubu. 

Nadále se objevují některé unáhlené odchody hráčů do extraligových klubů, přestože až do 8. třídy hrajeme stejné soutěže. Bylo by fajn, kdyby rodiče pochopili, že je lepší zůstat v menším klubu (hrající stejnou soutěž jako ten větší), kde budou kluci více na ledě a v permanenci. Až když se to štěpí, tak je vhodné, pokud na to hráč má, si to vyzkoušet v extraligových klubech. V tom samozřejmě nikomu nebráníme a jsme rádi, když hráči reprezentují Hvězdu na té nejvyšší úrovni.

O své hokejové vizi

Mojí vizí je sjednotit hvězďácký hokej. Aby byl aktivní, útočný, kombinační a všichni věděli, že Hvězda je hravý tým a její hráči umí perfektně bruslit a nebojí se tvořit. Aby neodpalovali puky, beci se nebáli vyvézt kotouč a přihrát ho, útočníci pomáhali v obraně. To chci postupem času přenést do tréninků a trenérů všech kategorií.

O dalších ambicích

Rád bych, aby byla v klubu pozitivní atmosféra a hráči na Hvězdu chodili rádi. Aby byla fajn parta jak v týmech, tak mezi rodiči. Aby to bylo nejen o hokeji - aby se sem kluci také přišli bavit s kamarády. Abychom tady spolu všichni mluvili a našli společnou řeč. Rodiče by měli vědět, že prvotním cílem není dostat hráče do reprezentace ani NHL, ale hlavní je, aby dítě umělo fungovat v kolektivu, naučilo se respektovat pravidla a bylo šťastné, že sportuje. To je základ, ze kterého pak můžou vyrůstat kvalitní hokejisté.

Závěrem

Jsem rád, že jsem měl tu možnost vrátit se sem na Hvězdu a naskočit zase do toho vlaku, který je rozjetý velice dobře.