Matěj Drtina |

Dvojrozhovor s trenéry juniorů Nedvědem a Katzem: Kluci v téžké sezóně nezklamali

První část náročné sezóny zvládli junioři parádně. V nadstavbě to mohlo být lepší, ale i horší, shodují se trenéři týmu Lukáš Nedvěd a Jiří Katz. Mužstvo ukázalo, že má potenciál, konečné čtvrté místo je adekvátní jeho výkonům, dodávají.

Jak hodnotíte sezónu?

Lukáš Nedvěd: První část sezóny, která byla kratší, jsme zvládli dobře. Výsledkově i herně byla super, cíl jsme splnili. V nadstavbě byl náš cíl výš než konečné čtvrté místo, takže úplně spokojený nejsem, ale je to adekvátní našim výkonům. Na druhou stranu stačilo jednou v základní části klopýtnout a vůbec jsme tu nadstavbu nemuseli hrát. Co se mi letos líbilo, že až na jednu výjimku byly všechny zápasy vyrovnané, a to včetně duelů s Ústím nebo Kadaní, kde proti nám hráli hráči ze Chance ligy. Hráli jsme vyrovnané zápasy s prvním i posledním, dvě kola do konce bojovaly tři týmy o druhé místo, kluci si zahráli proti výborným soupeřům.

Jiří Katz: Za první část můžeme klukům jedině poděkovat, hráli dobře a týmově. V průběhu sezóny nás opustili tři kvalitní hráči, konkurence se trochu smrskla a někteří hráči měli místo v sestavě jisté i přes ne úplně stabilní docházku na tréninky. Závěr se nám bohužel nepovedl, možná, že i my jsme na kluky chvílemi vyvíjeli zbytečný tlak. Kluci ale určitě nezklamali. Odehráli jsme několik dobrých utkání, mužstvo ukázalo, že má nějaký potenciál. Mohlo to dopadnout líp, mohlo to dopadnout hůř, to čtvrté místo asi odpovídá síle našeho týmu.

Byla sezóna pro hráče o to těžší, že jste nevěděli, v jakém formátu se bude hrát příští rok?

LN: A stále nevíme, no… Byla spousta verzí, které jsme se porůznu doslýchávali. To neznámo možná umocnilo ten tlak, i proto jsme chtěli skončit co nejvýš. Navíc ta sezóna byla těžká i proto, že jsme hráli naplno od prvního do posledního zápasu. Když si vezmu, že kluci tady trénují do večera, do toho škola, u některých maturita a přípravy na vejšku, tak to pro ně bylo letos fakt těžké.

V čem jste viděli největší nedostatky týmu?

LN: Strašně se nám opakovaly chyby. Celou sezónu jsme pracovali na některých základních věcech a nebyli jsme schopni je přenést do hry. Měli jsme strašné výkyvy ve výkonnosti, jen málo hráčů dokázalo udržet svůj standard po celou sezónu. 

JK: Od začátku roku jsme měli obrovské problémy s defenzívou. Pracovali jsme na tom, snažili jsme se to klukům vysvětlovat, ale zlepšení přišlo jen nepatrné. To byl rozdíl oproti soupeřům, kteří skončili před námi, z první čtyřky jsme měli obranu nejhorší. Kluci určitě mají útočný potenciál, ale důležité zápasy rozhoduje obrana. Měli jsme několikrát dobře rozehraný zápas, pak dostali hráči „útočnou vidinu“, mysleli si, že dají soupeři deset gólů, a se zlou jsme se nakonec potázali. Na tom musíme do příštího roku zapracovat, stejně jako na přístupu.

V čem byly silné stránky týmu?

LN: Možná ty nevyvážené výkony - měli jsme zápasy, kdy jsme dokázali hrát úžasně, kluci blokovali střely, gólmani chytali výborně, štěstí nám přálo… Měli jsme lajnu, v níž ti hráči gól dát umějí, byť to samozřejmě nešlo pořád. Ale nějakou speciální přednost jsme neměli.

JK: Kluci dokázali, že můžou konkurovat těm silným týmům. Ze začátku jsem cítil, že ten tým drží hodně pospolu, bojují jeden za druhého. To se ke konci trochu vytratilo, vliv na to měly i různé hory, prázdniny, jednou nás na trénink přišlo dvacet tři, potom zase dvanáct.
  
Jsou v týmu hráči, kteří mají na to se dostat do vrcholového hokeje?

LN: Je to hodně o prioritách, ale musím říct, že tam jsou hráči, kteří by na to měli. Jde ale o to na sobě pracovat, zkusit to a mít štěstí. Pokud chce někdo do vrcholového hokeje, tak v tomhle věku musí ta práce gradovat. Třeba Tomáš Searle, náš kapitán a výborný hráč, bude zkoušet vysokou školu v Hradci Králové. Nevím, jestli to půjde zvládat s vejškou, ale určitě bych mu přál, aby hrál za Hradec. Na střídavé starty za nás hrál Michal Vágner, který to bude zkoušet na Spartě. O ostatních klucích zatím nic nevím.

Jak byl váš tým složen ročníkově vzhledem k tomu, že proti sobě mohli nastupovat i o tři roky starší hráči?

LN: Náš tým se přes sezónu hodně změnil, odešlo několik hráčů. Na začátku sezóny ten nejmladší ročník 2002 neměl tolik prostoru, v té druhé části ho měl naopak víc. Samozřejmě herní i výkonnostní rozdíl tam vidět je, a to i co se týče soupeřů. Když proti našim hráčům ročníků 2002 nastoupil dvacetiletý hráč, který hraje první ligu za áčko, tak to byl celkem hukot. Kluci alespoň viděli, jak se to hraje a byla to pro ně určitě dobrá zkušenost. Díky znovuobnovení 9. třídy se ročníky neposouvají, ten tým by měl zůstat až na pár výjimek stejný, což je pro kluky určitě dobře.