Matěj Drtina |
Odchovanec Hvězdy Michal Steinocher: Hrál v zámoří, nyní bojuje na Slavii o první ligu
Řadu let oblékal obránce Michal Steinocher hvězďácký dres. Prošel všemi žákovskými kategoriemi až do dorostu, přičemž byl i u významných klubových úspěchů v podobě triumfu na Mistrovství České republiky 5. tříd i postupu do extraligy mladšího dorostu. Jak sám v rozhovoru říká, dodnes vzpomíná na Hvězdu v dobrém.
Přes pražskou Slavii se následně tento hráč ročníku 1999 dostal do zámoří, když byl v roce 2016 v Import Draftu Canadian Hockey League vybrán na 8. příčce michiganským týmem Flint Firebirds. V jeho dresu odehrál kompletní sezónu v jedné z nejlepších juniorských lig světa - Ontario Hockey League. Po roce a půl strávených v Americe se letos Steinocher, jenž má na kontě i více než desítku startů v mládežnických reprezentacích, vrátil zpět na Slavii, kde momentálně bojuje o místo v prvoligovém kádru. O vzpomínkách na Hvězdu, porovnání českého a zámořského hokejového mládežnického prostředí i návratu do Čech hovoří statný obránce a klubový odchovanec níže.
Jak vzpomínáš na své působení na Hvězdě?
Na působení na Hvězdě vzpomínám rád. Užil jsem si tam celé žákovské období i část toho dorosteneckého. Z konkrétních momentů rád vzpomínám na Mistrovství České republiky, které jsme s 5. třídou vyhráli a také na postup do extraligy mladšího dorostu s ročníkem 1998/99
Jaké to bylo hrát Ontario Hockey League, jednu z nejlepších mládežnických soutěží světa?
Hrát v OHL je moc těžké, a to nejen po té hokejové stránce. Hrají se dva až tři zápasy týdně, což je opravdu náročné i vzhledem k dlouhému cestování po Kanadě a USA. Když není zápas, trénuje se dvakrát denně - dopoledne mají trénink jen hráči, kteří nechodí do školy (kterých je většina) a odpoledne je pak společný trénink. Zázemí jsme měli skvělé, náš tým měl prý jedno z nejlepších v lize. Bydlí se u místních rodin. Já jsem dostal asi tu nejlepší, kterou jsem mohl, byli moc milí a hodně mi pomohli s angličtinou.
Co pro tebe bylo největším šokem při přechodu z české dorostenecké extraligy do OHL?
Největším šokem pro mě byla asi chytrost a vyspělost tamních hráčů. Pak také divácká kulisa. Na zápasy tam chodí několik tisíc lidí, takže hrát před takovou kulisou bylo něco úžasného. A v neposlední řadě styl hry, který byl hodně fyzický. Jinak osobně jsem musel nejvíce zapracovat na fyzické hře, pohybu na menším kluzišti a také na jazyku.
Nastupoval jsi v OHL proti nějakým slavným hráčům?
Ano, například proti Alexi DeBrincatovi, který se v uplynulé sezóně prosadil v NHL v Chicagu nebo proti Filipu Hronkovi, který se ukázal v reprezentaci na letošním mistrovství světa.
Vyzkoušel sis i americkou NAHL, jaký je mezi ní a OHL rozdíl?
Rozdíl mezi NAHL a OHL je velký, ať už ve vyspělosti hráčů nebo v zázemí, které jsme neměli tak kvalitně zajištěné. V NAHL jsem si musel navíc vše platit ze svého, zato v OHL hráči určitý plat dostávají.
Jaký pro tebe byl návrat zpět do české juniorské extraligy?
Návrat do české juniorské extraligy pro mě nebyl nijak extrémně těžký. S většinou hráčů na Slavii už jsem se navíc znal z dřívějších ročníků. Kluci se drželi v průběhu sezóny v lepší polovině tabulky, já jsem naskočil až do nadstavbové části a následného play-off. V něm jsme sice vypadli ve čtvrtfinále proti favorizované Plzni, ale hodně jsme ji potrápili a prohráli těsně 3-2 na zápasy, což se nečekalo. Celkově tedy považuji sezónu i přes vyřazení ve čtvrtfinále za vydařenou.
Jak zatím hodnotíš svůj pobyt u áčka Slavie?
Určitě je znát, že se trénuje se staršíma klukama, byť někteří zkušenější hráči trénují individuálně. Zároveň tam je ale spoustu mladých, vlastně většina z loňské juniorky. Trénuje se tvrdě a i když máme tréninky jen dopoledne, tak tam trávíme tři až čtyři hodiny. Konkurence je v týmu veliká, je nás tam v kabině hodně a další by měli ještě přibýt až začneme na ledě.
Jaké máš ambice a cíle v blízké budoucnosti?
Momentálně je mým hlavním cílem udržet se v áčku Slavie. Časem bych se chtěl zkusit dostat ještě výš, protože cíle musí být vždycky nejvyšší.
Foto zdroj: FB Juniorský hokej