Matěj Drtina |
Po pěti letech míří dorost do extraligy! Trenér Reigl v rozhovoru hodnotí sezónu snů
Letošní cíl dorostu byl postoupit do nadstavby a zahrát si v ní dobrý hokej s kvalitními soupeři. Výsledek? Díky parádní jízdě nadstavbou i zvládnuté kvalifikaci se Hvězda vrací po 5 letech mezi dorosteneckou elitu! V rozhovoru hodnotí sezónu snů trenér Josef Reigl.
Přemýšlel jste vůbec na začátku sezóny o možnosti postoupit do dorostenecké extraligy?
V létě jsme tady seděli spolu s panem Pavlišem a ten zmiňoval, že by se slovo extraliga ani nemělo vyslovovat a dávat to jako úkol hráčům. V létě nás chodilo trénovat sotva deset hráčů. Pak se to trochu zlepšilo, bylo nás kolem patnácti, ale věděli jsme, jaká byla naše úroveň. Když se mě jeden z rodičů na začátku sezóny cestou do Kolína ptal, co by se dělo, kdybychom postoupili, tak jsem se tomu od srdce zasmál, protože jsem věděl, jaká byla aktuální situace. Před sezónou jsme si to jako cíl určitě nedávali, já jsem ani popravdě moc nevěděl, jak bude soutěž vypadat. Ale povedlo se spoustu dobrých věcí a nakonec jsme tam, kde jsme.
Takže kluci nemuseli hrát pod nějakým tlakem?
Tlak na ně nebyl žádný a slovo extraliga jsme skutečně ani nevyslovovali. O možnosti přiblížit se extralize jsme začali přemýšlet až tři kola před koncem nadstavby, když jsme jeli do Českých Budějovic, kde jsme si mohli v případě zisku tří bodů potvrdit první místo. Náš cíl nebyl postup, ale hrát dobrý hokej a posunout kvality a výkon mužstva.
Jak se posunuli hráči v průběhu sezóny?
Měli jsme teď možnost po delší době potrénovat s 8. třídou, tedy „jen“ o rok mladšími hráči, hráči se navzájem znají. Ale najednou bylo jasně vidět, že kluci hráli celou sezónu jiný hokej, měli jiné spoluhráče i protihráče, trénovali s dalšími dvaceti kluky na ledě, dostali dostatečný prostor na ledě, zvlášť v nadstavbě hráli samé dobré vyrovnané zápasy… Kluci pochopili, že to je i o týmové partě - nejen na ledě, ale i o kultuře v šatně a reprezentování klubu.
Díky čemu jste postoupili?
Sešlo se tam spoustu důležitých faktorů, které tým pro úspěch potřebuje. Ten největší díl úspěchu nesou hráči, kteří absolvovali poctivě spoustu tréninků na ledě i mimo něj a hlavně odmakali všechny zápasy. Asistent a trenér obránců Radek Plechatý a trenér brankářů Láďa Dohnal odvedli výbornou práci. A nerad bych zapomněl na manažerskou činnost Michaela Grima. Doplňoval nám postupně tým - většinou kmenovými hráči Hvězdy, kteří neměli ve svých extraligových klubech dostatečné zápasové vytížení, a kteří nám hodně pomohli. Kluci také uměli ve správný moment zabrat, nebyla dlouhodobá marodka ani zranění. Hráči vnímali věci z tréninků a využívali je v zápasech, i když za mě by to mohlo být ještě lepší. Spousta zápasů byla vyhraných o jediný gól, takže se k nám někdy přiklonilo i štěstí.
Na čem je naopak potřeba nejvíce zapracovat do příští sezóny?
Kluci byli fajn, ale někdy se to otočilo a dovedli se mezi sebou pohádat, uzavřít se do sebe a hrát na svoje ego. V tomhle bude zapotřebí se zlepšit, protože příští sezóna bude strašně těžká a hráči budou muset umět přijmout těžké výzvy a držet pospolu. Ne, že během první vichřice se to rozhádá a rozboří všechno, na čem se poctivě pracovalo. Hlavně ale bude potřeba ten tým poskládat. Spoustu kmenových hráčů Hvězdy ročníku 2003 a 2004 hrála letos někde jinde extraligu - poskládali bychom z nich pomalu tým 15 lidí. Máme málo obránců, skoro celou sezónu jsme hráli na pět beků, tenhle post bude potřeba doplnit. Do útoku přijde také nějaká konkurence, je zapotřebí, aby tam byli hráči, kteří umí nejen dopředu, ale umějí pomoct i v defenzivě. Bude to těžká cesta…
Berete tohle jako dosavadní vrchol vaší trenérské kariéry?
Aniž bych to chtěl shazovat, tak v Norsku jsem působil u juniorů, s nimiž se povedlo čtyřikrát vyhrát titul. Naskočil jsem také k "A" týmu na vyprodané derby Lillehammer proti Hamaru, což byla taková odměna za odvedenou práci v průběhu těch osmi let tam. Takže bych tohle vrcholem nenazýval, ale další splněný sen a důležitá část mé trenérské kariéry to určitě je.
Letošní sezóna byla pro Hvězdu úspěšná nejen v kategorii dorostu. Čím to podle vás je?
Pracuje se tady s těmi dětmi poctivě a systematicky odmalička. Každá kategorie má tu správnou péči a funguje to. Trenéři tomu věnují extra čas, nedělají to z donucení nebo kvůli finanční odměně, ale protože mají hokej rádi a jsou spokojení, když jsou děti spokojené. Mladší ročníky jsou početně velice silné. U nich se to bude muset postupně vyselektovat, i když to není příjemné, ale není udržitelné mít po celou dobu v týmu třicet dětí. Najdou se samozřejmě rodiče, kteří budou něco negovat, ale ať se jdou podívat do jiných klubů a zjistí, že tady na Hvězdě to funguje na velice dobré úrovni. Vždycky je ale samozřejmě kam to posouvat dál a jak to zlepšovat.
Chtěl byste něco dodat závěrem?
Chci poděkovat klukům za super sezónu. Díky patří také vedoucí, která zařizovala všechny potřebné věci. Rodičům děkuji za podporu a za to, že nám nechali prostor na práci a nevytvářeli nějaké tlaky, když se nedařilo - tak by to mělo vypadat. Je vidět, že když se to sejde všechno najednou, tak to může vést k úspěchu a happy endu.
