Matěj Drtina |

A-tým: Posezónní ohlasy trenéra Katze a kapitána Klečky

Áčko Hvězdy má za sebou premiérovou sezónu ve středočeské KLM. Vstup do soutěže se A-týmu sice hrubě nevydařil, ale pak Hvězda zabrala, postoupila do předkola play-off a sezónu zakončila solidní bilancí 11 výher - 14 proher. Ohlasy po skončené sezóně nám poskytli hlavní trenér Jiří Katz a kapitán Jan Klečka.

Hodnocení sezóny očima kapitána Honzy Klečky:


„Celá sezóna byla jak jízda na horské dráze. Začátek sezony rozhodně nelze hodnotit nějak extra pozitivně – prvních 9 zápasů a jediná výhra. O to větší frustrace to byla, když většina zápasů skončila jednobrankovým či dvoubrankovým rozdílem. Herně jsme tedy nepředváděli špatné výkony, ale bohužel se to neodráželo na výsledcích.  Ty zápasy by se daly hodnotit poměrně podobně, vyrovnaný průběh utkání a v rozhodující chvíli jsme nebyli schopni zlomit zápas na naši stranu gólem a následně si zápas chytře pohlídat. Případně přišla z naší strany hloupá chyba, kterou soupeř potrestal a zlomil zápas ve svůj prospěch.  


Na druhou stranu, co je potřeba hodnotit velmi pozitivně je fakt, že jsme se dokázali společně jako tým semknout a poučit se z daných zápasů a v druhé polovině soutěže naskočit k jiným týmovým výkonům. Tím se podařilo nastartovat výkony k úplně jiné části sezóny, kdy začala stíhací jízda do play-off a únik od případné baráže. Podařilo se porážet týmy z prvních míst tabulky, pravidelně bodovat, a nakonec se podařilo s vypětím všech sil a štěstí postoupit do play-off.


Co se týká prvního kola play-off s Velkými Popovicemi, tak první zapas jsme se nebyli schopni přepnout na play-off styl a nedokázali jsme se adaptovat na styl hry na malém kluzišti. Prohra byla tedy určitě zasloužená. Do druhého zápasu doma jsme chtěli vstoupit úplně jinak a troufám si říct, že se to povedlo. Zápas jsme si téměř od začátku pohlídali a nakonec vyhráli 7:3. Rozhodující třetí zápas byl za mě vyrovnaný a rychlý na obou stranách. Bohužel se nám za stavu 1:1 nepovedlo utkání zlomit v náš prospěch díky neproměněným šancím, a naopak se to povedlo soupeři. Obecně musím ale říct, že to byla vyrovnaná série a určitě týmu do budoucna přidá spousty zkušenosti do dalších sezón.


Celkově bych za tu sezonu vyzdvihl přístup všech v týmu, od perfektně chytajícího Vokyho, který nás neuvěřitelně držel po celou sezonu, přes všechny hráče a trenéry. Když se vyhrává, vše šlape tak nějak samo, ale to, jak opravdu fungujete jako tým se pozná za mě až tehdy, když se nedaří a musíte se společně jako tým semknout a pokusit se s tím společně něco udělat. Tady se dle mého názoru poznal charakter celého týmu a jsem rád, že se nakonec podařilo přenastavit fungování nejen v hlavě, ale i výsledkově, postoupit do play-off a především si dokázat, že na to máme.


Obrovský dík a klobouk dolu i před trenéry Jiřím Katzem a Lukášem Nedvědem za to, že neustálé hledali nová řešení, jak tým posunout tím správným směrem v situaci, kdy se úplně nedařilo a táhli tým tím správným směrem po celou sezonu. Je vidět, že jsou to lidi na svém místě a dávají do toho vždy sto procent. Sezóna byla rozhodně dynamická a myslím, že pokud se z ní dokážeme poučit tím správným způsobem a navázat na druhou polovinu sezóny, máme pro příští rok rozhodně na čem stavět.“


Hodnocení sezóny očima hlavního trenéra Jiřího Katze:


„Hodnocení sezóny bych rozdělil do třetin. První třetinou bylo přípravné období, kde jsme od toho všichni čekali víc. Na novou soutěž jsme byli hodně natěšení, ale už v těch přípravných zápasech, ve kterých jsme hráli proti kvalitním soupeřům, se ukázala spousta věcí. Naše předvedená hra nebyla špatná, ale z šesti přípravných duelů jsme vyhráli jediný. A když se nevyhrává, tak to hráči v hlavě mají, chybí jim vítězné myšlení a sebevědomí, což ovlivnilo i vstup do soutěže.


První polovina základní části byla obdobná přípravě. Předvedená hra nebyla špatná, ale byli jsme naivní, nedisciplinovaní a hledali chyby všude jinde, jen ne u nás. Prohrávalo se a promítlo se to i do nálady v kabině, která nebyla dobrá. Zápasy šly poměrně rychle za sebou, točili jsme hodně hráčů a nemohli najít správnou stálou sestavu. Velkou oporou pro nás byl gólman Vojta Voktatý, ač i pro něj toho bylo někdy moc a měl to strašně těžký. Prohrávali jsme často těsně o jeden nebo dva góly, kdy jsme nezvládali rozhodující momenty a závěry zápasů. Postupně jsme se ale začali zlepšovat, sestava se pomalu krystalizovala.


Ve druhé polovině základní části jsme do toho šlápli. Začala se zlepšovat hra, disciplína, chuť v tréninku, duch v kabině a také výsledky. I přes Vánoce chodili hráči na tréninky ve velkém počtu, chtěli se o to poprat a i to nasvědčovalo ve zlepšení situace. Každý zápas pro nás byl malým play-off. Tým se ale semknul, sestava se našla, Voky chytil famózní formu a dokázali jsme pravidelně bodovat. Závěr základní části byl i díky obrovské vyrovnanosti tabulky strašně hektický. Postup do play-off jsme neměli čistě ve svých rukou, já jsem tomu už popravdě ani moc nevěřil, ale nakonec se to povedlo a do play-off jsme se dostali.


Předkolo proti Velkým Popovicím už bylo takovou třešničkou na dortu a overtimem naší sezóny. V prvním utkání jsme byli možná až moc přemotivovaní, nedrželi jsme se našeho systému a po zásluze jsme prohráli. Domácí zápas byl naprosto skvělý, mužstvo šlapalo, věřili jsme ve vítězství a návrat série do Popovic a to se povedlo. Rozhodující třetí zápas byl kdo s koho, tam nebylo moc co vytknout, šli jsme na krev, ale bohužel jsme prohráli.


Za celou sezóny bych chtěl vyzdvihnout Honzu Klečku, který je fantastický kapitán a charakter. Díky němu a brankáři Vojtovi Vokatému jsme se do play-off dostali. Byly to klíčové osobnosti našeho mužstva. Středočeská liga je hokejová, hrají ji zkušení hráči co mají dovednosti a my jsme moc rádi, že jsme součástí této společnosti. Celkově jsme získali v průběhu sezóny spoustu cenných zkušeností a na ledě nechali všechno. Klobouk dolů před týmem jak jsme se v druhé polovině sezóny zvedli a sezónu jsme zachránili.“