Matěj Drtina |
Brankářka dorostu Hvězdy Daniela Nováková po úspěchu na dívčím MS U18
Na Hvězdě působí v týmu ligového dorostu druhým rokem. Nedávno se navíc zaskvěla v reprezentačním dresu, když vybojovala na světovém šampionátu dívek U18 bronz a k tomu získala individuální ocenění pro nejlepší brankářku turnaje. Řeč je o mladé brankářce Daniele Novákové, která se po vleklém zranění vrátila do hvězďáckého i reprezentačního dresu ve velkém stylu - více v rozhovoru.
Gratulujeme k bronzové medaili z MS dívek U18! Jaké byly emoce po vítězném zápase o bronz proti Švédkám (2:1)? A jaký moment z toho zápasu je pro Tebe nejsilnější?
Děkuju. Měla jsem samozřejmě velkou radost. Nejsilnější moment byl, když jsme daly první gól na 1:1 – tehdy jsem už věřila, že vyhrajeme. A z oslav bych zmínila, jak po závěrečné siréně holky naskákaly na led.
Získala jsi ocenění pro nejlepší brankářku turnaje – co pro Tebe toto ocenění znamená a jak hodnotíš své výkony během šampionátu?
Toho ocenění si velmi vážím. Myslím si, že moje výkony mohly být lepší, ale s ohledem na to, že jsem měla jen měsíc na trénink po půlročním zranění, jsem spokojená.
Jaký zápas nebo situace během MS byla pro Tebe nejnáročnější a jak ses s tím dokázala vyrovnat?
Nejnáročnější byl za mě zápas o třetí místo proti Švédkám, a myslím, že i pro celý tým. Den předtím jsme hrály těžký semifinálový zápas s Kanadou a byl to už náš sedmý zápas během necelých dvou týdnů, což bylo znát. Nakonec jsme se v duelu o bronz vzpamatovaly, ve třetí třetině začaly hrát naplno a výsledek otočily z 0:1 na 2:1.
Na Hvězdě hraješ druhým rokem dorosteneckou ligu s kluky. V čem se pro tebe konkrétně nejvíce liší hra s dorostenci od hry na dívčím šampionátu? Musíš nějakým způsobem upravovat svůj styl chytání, komunikaci apod.?
Klučičí hokej je rychlejší a tvrdší. U holek je velký rozdíl ve střelbě – některé mají střelu na úrovni kluků, ale jiné zase vystřelí takového „motýla“, od kterého nevíte, co čekat. S holkami v reprezentaci musím více komunikovat, protože každá je naučená z klubu na něco jiného.
Jak zatím vnímáš letošní sezónu na Hvězdě? A jaké máš očekávání s týmem pro zbytek sezóny?
Kvůli zranění a reprezentaci jsem do sezóny zatím moc nezasáhla. Kluci si ale zatím vedou dobře a držíme dobrou pozici pro playoff. Jsem ráda za každý zápas, který si zachytám.
Jak ses vlastně dostala k pozici hokejové brankářky? Máš nějakého hokejového vzora, který tě inspiruje? A hrála jsi i nějaké jiné sporty než hokej?
S hokejem začal brácha, a když jsem ho viděla, chtěla jsem taky. Ve 3. třídě jsem přemluvila rodiče a trenéry, abych mohla chytat. Vzor úplně nemám, ale nejoblíbenější gólman byl vždycky Carey Price. Kromě hokeje hraju do teď fotbal, a když mám čas, jdu na atletiku. Dříve jsem jezdila závodně na kole.
Jaké jsou Tvé nejbližší i vzdálenější hokejové cíle? A přemýšlíš už třeba o univerzitní dráze nebo ženském národním týmu?
Nejbližší cíl je se s týmem dorostu umístit co nejlépe. Nejsem úplně studijní typ, ale líbilo by se mi hrát v budoucnu v Americe ženskou PWHL – a dostat se tam bude nejspíš nejlepší přes univerzitu. Za ženský nároďák bych si určitě ráda zahrála.
Hokej je určitě časově i fyzicky náročný. Jak se Ti daří skloubit tréninky, zápasy a školu? Máš nějaký speciální režim nebo metody, jak zvládat náročný program?
Ve škole mám individuální plán, takže tam není problém. Horší je skloubit hokej a fotbal, protože se mi občas tréninky kryjí. Ve volném čase se snažím odpočívat a dohnat školu.
Foto: iihf.com