Matěj Drtina |
Lídr produktivity A-týmu Filip Čmejla o gólech, kabině či univerzitním hokeji
V 8 duelech krajské ligy zapsal útočník Filip Čmejla na konto 14 bodů (9+5), výrazně přispěl k nedávným výhrám nad Benátkami a Mělníkem a vévodí týmové produktivitě. S dlouholetým hvězďákem a jedním z lídrů našeho áčka jsme probrali dosavadní průběh sezóny, atmosféru v kabině, letošní ambice týmu i zkušenosti s univerzitním hokejem.
Jak bys zhodnotil poslední dvě vyhraná utkání proti Benátkám (1:0) a Mělníku (0:5)?
Obě dvě utkání byla proti těžkým soupeřům. Věděli jsme, že z obou duelů chceme a potřebujeme plný počet bodů. Benátky od minulého roku obměnily tým, hrálo proti nám spoustu mladých kluků, všichni hodně brusliví. Celý zápas to bylo nahoru a dolů, ale bez branky – oba gólmani to dobře zavřeli. Nakonec jsme se štěstím rozhodli 40 sekund před koncem na 1:0.
Co se týče Mělníku, tak to byl možná ještě těžší zápas, hlavně po psychické stránce, protože tam jsme ještě nikdy nevyhráli. Od začátku zápasu bylo strašně moc vyloučení – myslím, že snad 6 nebo 7 na naší straně za první třetinu. Zápas jsme zlomili až ve třetí třetině. Mělník je nepříjemný soupeř, ale tamní bonus je hezká kulisa, která nás vždy žene.
Jsi momentálně nejproduktivnějším hráčem týmu. Jak vnímáš svoje dosavadní výkony? A jaký vliv má na tvoji produktivitu spolupráce s dlouholetými spoluhráči z lajny Benem Velasem a Lukášem Procházkou?
Letos se cítím opravdu dobře. Možná je to i tím, že jsem už primárně hráčem Hvězdy a univerzitní ligu a hraní za Univerzitu Karlovu si nastavuji jen jako doplněk, což jsem dřív neměl – snažil jsem se stíhat všechno, a bylo to na hlavu. Soustředím se teď hlavně na Hvězdu a za univerzitu si jdu zahrát jen ve volném čase. Musím říct, že mi tam letos padne opravdu všechno, ale snažím se tomu jít naproti – věřím si a tlačím se hodně do zakončení. Obrovský podíl na tom mají moji dva zmínění spoluhráči, se kterými si skvěle rozumím. Myslím si, že to je na ledě vidět. Bez nich by mě to asi už tolik nebavilo!
Jaké jsou letošní cíle týmu a tvoje osobní cíle pro tuhle sezónu?
Cílem týmu je určitě dostat se do play-off. Každý rok jsme se posunuli o jednu příčku výš, takže letos by bylo krásné dostat se do semifinále. Osobně si žádné konkrétní cíle nedávám, spíš bych chtěl zapracovat na tom, abych si zápasy víc užíval a nebyl zbytečně frustrovaný. Přeci jen to dělám hlavně pro zábavu.
Hvězda má nový led s novými rozměry. Jak se ti hraje na novém ledě? Vnímáš rozdíl oproti původnímu kluzišti?
Led se sice předělával, ale kluziště je pořád relativně velké a stále patří mezi ta větší v soutěži. Upřímně žádnou velkou změnu nepociťuji. Osobně mi větší hřiště vyhovuje víc – myslím, že patřím mezi ty bruslivější hráče v kraji.
Jak bys popsal atmosféru v kabině v letošní sezóně? Změnila se nějak výrazně oproti minulým sezónám?
Kabina je pořád stejná, furt ta samá parta. Vždycky se to trošku obmění, ale nic velkého. Voky (brankář Vojtěch Vokatý, pozn. red.) nám dělá „tátu“, máme mladý tým plný energie a síly. Myslím, že nám ještě trochu chybí zkušenosti a vyhranost, ale to přijde časem. Co se týče vztahů v šatně, všichni si rozumíme a jsme jedna velká parta, která má ráda hokej.
V kabině dlouhodobě dodržujete tradici po-tréninkových "svačinek". Jaká z letošních svačinek stojí za vyzdvihnutí?
Svačinky jsou na tom všem nejlepší! Pokud mám někoho vyzdvihnout, tak určitě Vevův (Ondřej Veverka, pozn. red) roastbeef – jeho klasika, kterou přinese každý rok. Vždycky si z něj dělám srandu, že to není nic moc.
Máš za sebou několikaletou zkušenost z univerzitního hokeje, včetně dvou titulů s Univerzitou Karlovou. Jaké jsou největší rozdíly mezi ULLH a krajskou ligou?
Univerzitní hokej je určitě rychlejší – přirovnal bych to k juniorské extralize, možná 2. lize. Co se týče hráčů, tak jsou tam technicky vybavenější hráči než v kraji. Kraj je zase fyzicky náročnější. Těžko se to porovnává. Uni hokej má podle mě větší náboj, je dobře zmedializovaný a více připomíná profi hokej. Podmínky tam jsou rozhodně lepší.
Letos tě čeká poslední sezóna v dresu „Karlovky.“ Co ti tato etapa dala po hokejové i osobní stránce?
Už minulý rok jsem měl v hlavě, že to bude moje poslední sezóna, ale nakonec jsem si ji ještě o rok prodloužil. S trenérem UK Dominikem Havelkou jsem se domluvil, že už nemůžu být pořád k dispozici, hlavně kvůli práci a Hvězdě, kterou chci upřednostnit. Uni hokej mi přinesl spoustu skvělých přátel, kteří mi zůstanou na celý život. Prodloužil jsem si díky tomu hokejovou kariéru a zažil zápasy před vyprodanými arénami. Mám na to jen krásné vzpomínky.
Na Hvězdě jsi od žákovského věku. Jaké jsou tvoje nejhezčí zážitky v hvězďáckém dresu?
Jako první mě napadne, když jsme v dorostu vyhráli postup do extraligy. Ale víc než výkonnostní milníky si pamatuju kamarády a s nimi spojené zážitky. To je pro mě nejvíc.