Matěj Drtina |

Brankářská opora A-týmu Vokatý: Nálada v kabině je dobrá, tým má vnitřní řád

A-tým zatím zažívá výrazně klidnější průběh sezóny než loni - po odehrání 13 z 20 utkání základní části se nachází Hvězda s bilancí 7 výher - 6 proher v poklidných vodách středu tabulky a směřuje do play-off. „Nálada v kabině je dobrá, tým je sebevědomější a drzejší než loni,“ říká v rozhovoru jedna z ústředních opor a stálic, brankář Vojtěch Vokatý.

Máte za sebou dvě třetiny základní části, pravidelně sbíráte body a jdete vstříc play-off - jaká je nálada v kabině a spokojenost s výkony?

Nálada v kabině je dobrá. Letos máme pěkný vnitřní řád, již tradiční svačinky, nově videorozbory, povedl se večírek se Secret Santou a hlavně se hraje jinak, když se od začátku nepohybujeme ve spodku tabulky. Spokojenost s výkony je, i když by mohly být v některých zápasech lepší. Já osobně ale pořád koukám spíš pod nás. Bylo by fajn udržet stávající pozici až do konce základní části a udělat si výhodu pro osmifinále, což ale nebude jednoduché, protože teď i v lednu nás čekají ještě těžké zápasy. 

Co ty osobně, jak se momentálně cítíš a jak jsi spokojený se svou formou?


Momentálně se cítím hůř než loni, protože nemám odchytáno tolik zápasů a po zápase přijde vždycky 1 až 2 týdny pauza, což na herní pohodě nepřidá. Nejlíp jsem se cítil v prvních kolech, protože jsme měli hodně přátelských zápasů a těžil jsem z pravidelnějšího zápasového rytmu.


Vnímáš svoje statistiky, kterými se řadíš mezi nejlepší gólmany v lize? Celkově jak by ses jako brankáře popsal?


Lhal bych, kdybych řekl, že nekoukám, ale spíš z pohledu zvědavosti a nějakého přehledu. Statistika je ale daná celkovou hrou týmu než pouze mými výkony. Pocitově si mysím, že statistika, je trošku zavádějící. Pro mě nejdůležitější je počet výher, návazně na to pak je to ostatní. Popsat mě by bylo ideální od někoho jiného, ale vzhledem k mojí menší postavě, přibývající váze a ústupu rychlosti musím mít dobré čtení hry a reflexy.


Jaký vlastně je letošní A-tým Hvězdy? V čem jsou jeho silné stránky a na čem je ještě potřeba před závěrem sezóny nejvíce zapracovat?


Sebevědomější a drzejší než loni. Dokážeme na svou stranu zvrátit vyrovnané zápasy, což se nám v začátku loňské sezony nedařilo. Jako silnou stránku vidím vyrovnanost všech pětek, týmové pojetí a nasazení. Do konce sezóny musíme hodně zapracovat na soubojích v předbrankovém prostoru na obou stranách hřiště a ještě více na hře speciálních formací a disciplíně.


Jaké to bylo si zvykat po 10 letech v pražském přeboru na středočeskou KLM? Jak soutěž vnímáš a jak se tobě osobně v ní chytá?


Jsem hrozně rád, že KLM hrajeme a i z osobního hlediska se mi v soutěži chytá dobře. Stát se součástí středočeské ligy byl super krok, zároveň jsme rádi, že i v této složité době nám vedení pokrylo náklady, kterou jsou určitě pro KLM vyšší, bez razantního nárůstu příspěvků. Úroveň pražského přeboru během těch let různě kolísala, a oproti těm posledním rokům v něm je, při vší úctě k týmům v Praze, kvalita středočeské ligy jinde. Hokej se v KLM dá hrát s každým ze soupeřů a každý může porazit každého. Loni nám chvíli trvalo než jsme si zvykli na kvalitnější soutěž a odlišný hokej. Ale nakonec se loni i přes adrenalin podařilo postoupit do play-off, a letos už máme lépe nakročeno ke klidnější sezóně.


Největší rozdíl za mě je v přesilovkách, kvalitě a razanci zakončení a důrazu v předbrankovém prostoru. Naopak si myslím, že jsme od začátku neměli problém s bruslením, rychlostí a nasazením. Pět až šest týmů mi přijde hokejově mírně kvalitnějších než zbytek, ale určitě se s nimi dá hrát vyrovnaný hokej. V této soutěži je mnohem větší rozdíl mezi zápasy doma a venku. V některých městech je super fanouškovská základna, takže bubny, klobása a pivo je určitě lepší, než pár kolemjdoucích v devět večer na Kobře.


Áčko Hvězdy prošlo během posledních pár let generační obměnou, ty jsi služebně jednoznačně nejzkušenějším hráčem. Jak vnímáš současnou novou hvězďáckou generaci v áčku? A jací hráči z té předešlé ti chybí nejvíce?


Výhodou je, že současné jádro týmu se zná déle - kluci spolu hráli na Hvězdě od žáků, přes dorosty, tehdejší B-tým, až jsme se všichni sešli tady. Za ty roky prošlo kabinou spoustu hráčů i trenérů a nerad bych na někoho zapomněl... I když si říkám, že mě už nemůže nic překvapit, tak každý rok se najde něco nezapomenutelného. Jestli bych měl ale vypíchnout jednoho spoluhráče, tak je to Michal Láska, se kterým jsme od žáků zažili spoustu sezon a přátelství pojí naše rodiny i mimo hokej. Ten se ale bohužel před letošní sezónou rozhodl pro novou hokejovou výzvu a už jsem z naší třídy základní školy zbyl na Hvězdě sám.


Jaké si dáváš pro letošní sezónu cíle? 


Z hlediska týmového postoupit do play-off a ideálně mít výhodu domácích zápasů pro osmifinále. Hlavním osobním cílem pro letošek pro mě bylo najít chuť, kterou mi trošku vzal závěr loňské sezóny, dále mít mít na kontě více výher než loni (což se mi osobně nejspíš nepovede) a hlavně mít radost a nadšení z předvedené hry.


Chtěl bys něco zmínit závěrem?


Závěrem bych rád poděkoval mojí paní a rodině za podporu. Protože spojit rodinný, pracovní a hokejový život není občas jednoduché a bez tolerance a podpory od paní, která se podílí na přípravě na zápasy, by to nešlo spojit.